Každým dnem se dostáváme blíže a blíže k rozluštění záhady Černých lesů. Krom her, které nám pomáhají posunout se v ději celotáborové hry, máme na výběr z mnoha zajímavých přednášek pro malé i velké. Každý z nás také navštěvuje odbornou skupinu zaměřenou na téma, která nás nejvíce zajímá. Dozvěděli jsme se například, jak se to má s barvičkami duhy, k čemu jsou dobré skvrny na Slunci, nebo jak správně pozorovat a porovnávat proměnné hvězdy.
Včerejší den byl o to zajímavější. Přišel za námi „pan kostelník“ od Sv. Jakuba se zajímavou zprávou. Po našem odchodu našel ve věži ještě jednu část Tleskalného deníku. Bohužel před příjezdem do tábora pomáhal světit kapličku Nejsvětější trojice a aktovku zapomněl opřenou o strom.
Nezbývalo tedy, než se vydat ke kapličce dříve, než se setmí. Všem týmům se podařilo přinést si zpět do tábořiště další část deníku. Byl v tom ale háček. Nikdo nerozuměl, co se v něm píše. Týmům tedy nezbývalo nic jiného, než dát hlavy dohromady a snažit se prolomit šifru, kterou si Jan Tleskalný chránil své zápisky.
Světlo plápolajícího táboráku dodávalo luštění šifry nádech tajemna, všichni se snažili ulovit další bobříkobody pro svůj tým a při tom si si pochutnávali na buřtících.
S padajícím soumrakem se po obloze bohužel rozběhly blesky a zvedající se vítr přinesl mraky, které nám znemožnily pozorování.
